Jdi na obsah Jdi na menu
 


5. kolo P.07 (LFC Nova B - Tatran Válec)

9. 10. 2007

 

Sestava LFC Nova B:  Mládek (B) - Braný (C), Uhlíř st., Capouch, Kroj, Musil

Branka LFC Nova B:  Capouch

 

     Po 14 denní herní přestávce jsme vyrazili do Běchovic napravovat nevydařené zápasy proti Palmeiras a Pirelli, kde na nás čekali domácí Tatran Válec. Domácí byli favoritem nejen díky domácímu prostředí, ale i vzhledem k lepšímu startu do sezóny.

 

     Pozdní začátek utkání dával šanci, že tentokrát dorazí i notoričtí, pracovně vytížení, nechodiči (kdo není?), bohužel skutečnost byla až tragicky jiná... Pro zranění se omluvil George a Honza ml., před utkáním bez uvedení důvodu Honza Frantl a nedorazil ani Tonda (u toho už ani nepřekvapuje, že to nedal vědět). Tím pádem nás zbývalo šest, přičemž Honza st. dorazil na konci čekačky a Vláďa cca ve 20. minutě 1. poločasu.

     To musela být jistě potěšující zpráva pro soupeře, který měl na střídačce 4 hráče, navíc všichni hráči byli výrazně věkové mladší (ale to už skoro vždycky).

 

     Utkání jsme tedy zahájili jen ve složení 4+1, což předurčilo obraz hry. Soupeř dobře kombinoval a zatlačil nás do hluboké defenzívy. Naštěstí jsme stačili pokrývat finální přihrávky a Tomáš byl mimořádně pozorný, takže jsme bránili čisté konto. Dopředu to moc nešlo, Petr se sice srdnatě rval o nakopávané míče, ale podpora z přetížené obranné trojice byla výjimečná, takže došlo jen občas na střelu z dálky, která branku soupeře příliš neohrozila. Před naší brankou občas zaduněla branková konstrukce, ale stav byl stále bezbrankový a my stále mohli doufat, že ještě nějaký opozdilec dorazí a vyrovná alespoň početní síly na hřišti. Dříve ale přišlo to, co bylo za této situace nevyhnutelné - soupeř dobře zakombinoval a vstřelil vedoucí gól. Myšlenky na vyrovnání byly v našem stavu dost troufalé, ale přece jen se to se štěstím podařilo - u pomezní čáry jsme získali míč, Petr o něj po přihrávce zabojoval s obráncem a jeho střela se po zblokování odrazila k němu a od něj do branky - vyrovnáno. Soupeř byl trochu zaskočen - nejenže se mu nedařilo proměňovat šance, ale ještě inkasoval od oslabeného soupeře, kterému navíc konečně dorazil alespoň chybějící hráč na hřišti. Bohužel vzápětí poté, co Vláďa naskočil do zápasu, jsme inkasovali podruhé... Vyrovnat jsme mohli ještě do poločasu, když se trochu nesoustředěnou obranou Tatranu prodíral Čert, byť faulován se dostal i přes posledního obránce, ale v situaci tři na brankáře se hodně necitlivě ozvala píšťalka rozhodčího, který neponechal výhodu a odpískal předchozí faul soupeře. Poločas tak skončil hubeným, ale vzhledem k průběhu hry naprosto zaslouženým vedením domácích. 

 

     Do druhého poločasu jsme vstoupili aktivněji (soupeř byl asi vychladlý z hledání míče za brankou po našem překopnutí ochranné sítě) a několikrát jsme zahrozili před brankou domácích. Největší šanci na vyrovnání měl Petr, který se dostal sám před brankáře, ale překonat ho se mu nepodařilo. Bohužel v tomto případě platilo nedáš-dostaneš, když Tatran z protiútoku vstřelil třetí gól. Tím si otevřel pro zbývající část utkání střelnici, k čemuž mu dopomohlo i zranění Petra, kterého soupeř jemným háčkem rozhodil v pohybu, špatně došlápl a podle prvního dojmu si asi vážně poranil koleno... Zbytek zápasu jsme tak opět dohrávali jen 4+1, navíc po dalších zákrocích soupeře Vláďa s nakopnutými zády a Čert s koňarem. V rychlém sledu po zranění Petra jsme inkasovali dvě branky a bylo jasné, že se jen těžko ubráníme proti dobře hrajícímu soupeři dalšímu debaklu... Snížit mohl Čert, který si naběhl za obranu Tatranu, zpracoval si centr, ale brankáře domácích neprostřelil. Na druhé straně jsme jen stěží stíhali kombinaci i individuální akce soupeře a skóre v náš neprospěch nepříjemně narůstalo. Po rozehrávce po jednom z gólu soupeře se pokusil překvapit obranu průnikem středem opět Čert, po uvolnění však pálil jen do boční sítě, což byla z naší strany prakticky labutí píseň. Ve zbytku utkání jsme pak už jen zabránili tomu, aby nám domácí Tatran načepoval "běchovickou desítku", což byla ale jen slabá útěcha v utkání, ve kterém nás soupeř, věrný svému názvu, doslova převálcoval... 

 

     Že tento debakl byl opět způsoben především opakovanou neúčastí některých jedinců je neodiskutovatelné (hrát se soupeřem se dalo, o čemž svědčí stav utkání do doby, než došli síly a hráči...).

     Snad si konečně šáhnou do svědomí a příště přijdou, protože jinak se na to můžeme dopředu vykašlat, protože nahradit je už nemá kdo. A nechat ze sebe dělat pitomce už ty zbývající pomalu, ale jistě přestává bavit!!! 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

komentářík

(Tomáš, 9. 10. 2007 15:19)

Kdybychom ze sebe nechali dělat jenom pitomce, tak to by bylo to nejmenší. Horší je, že hrát v takových počtech je doslova nebezpečné a vede to k dalším zraněním z toho, že se člověk snaží stihnout všechno. Takže se dostáváme do bludného kruhu, který může skončit tím, že nás nebude dost na zápas, protože počet zdravých hráčů se neustále zmenšuje. V tuto chvíli je rozšíření (již nemluvím o posílení) kádru nezbytné!!!
Nakonec píši své obligátní: 50% úspěchu v hanspaulce je docházka.....
A přece jenom ještě jedno: teď mi ten náš fotbal připadá jako pravidelná docházka do nemocnice na klistýr:-)))