Jdi na obsah Jdi na menu
 


7. kolo P.06 (LFC Nova B - Ya Basta!)

5. 11. 2006

 

Sestava LFC Nova B: Mládek – Uhlíř st. ©, Braný, Capouch, Uhlíř ml., Musil, Kroj

Branky LFC Nova B: 13. + 29. Capouch, 32. Kroj, 58. Musil, 60. Uhlíř ml.

     Po porážce v minulém kole s vedoucím FC Milenium Praha nás tentokrát v prvním ze třech zápasů sobotního „trojboje“ čekal soupeř papírově slabší – Ya Basta! Vítězství nad ním pro nás bylo asi jedinou možností, jak prozatím udržet alespoň teoretické šance na udržení 6. ligy.

     Předpokladem byla jako vždy naše účast, takže před zápasem tentokrát proběhla „agitka“ z klávesnice Honzy Franta, vyzívající k účasti na důležitém zápase s vynaložením maximální obětavosti. Jak byla úspěšná, o tom si může udělat obrázek každý sám, i když je pravdou, že již třetí zápas jsme měli hráče na střídání. Tentokrát chyběl nemocný George, který beztak avizoval svou absenci (byť ještě v týdnu psal, že i přes nemoc dorazí a bude rezervou pro případ nouze), Tonda, který na zápas sice zapomněl, ale i tak měl pracovní povinnosti, takže by stejně nedorazil a pak už jen jeden hráč - Honza Frantl, plnící obětavě pracovní povinnosti v prachu antuky proti přesile investorů… Soupeř mohl oproti nám nasadit sestavu poněkud početnější, i když naštěstí ne o moc.

     Oproti původnímu rozpisu se zápas přesunul z Karlína na Hagibor a i přesto, že hřiště č. 4 a 5 jsou jen záložními v tamním areálu, čemuž jejich kvalita oproti ostatním odpovídá, byla to vzhledem k současné úrovni karlínského areálu (ani nemluvě o netekoucí vodě) podstatná změna k lepšímu. Na poslední chvíli se umoudřilo i počasí, a tak oproti předpovídaným celodenním mrazům se teplota i v časném sobotním dopoledni o pár stupínků přehoupla do modrých čísel, takže i přes mírnou sněhovou pokrývku hřiště byly podmínky celkem dobré.  

    Od začátku utkání jsme byly lepším týmem a vzhledem k ne zcela dokonalému povrchu se nám až nečekaně dařila kombinace, a to včetně finálních přihrávek. Bohužel dlouho jsme marně hledali to nejdůležitější – přesnou koncovku. V šancích se několikrát objevili před brankářem Čert, Honza ml., Láďa a Petr, míč však bohužel mířil vždy mimo tyče, Jirka v další šanci dostal přihrávku do vápna trochu na paty a podklouznutí na kluzkém terénu mu nedovolilo vyzkoušet brankářovo umění tváří v tvář. V polovině 1. poločasu se ale po autovém vhazování konečně v tvrdém hlavičkovém souboji s brankářovou pěstí prosadil Petr a poslal nás do zcela zaslouženého vedení – 1:0. Soupeř pak sice zvýšil svou snahu a agresivitu, ale kromě pár závarů po rozích či autech, které však nikdy nevyústili v nějakou vyloženější šanci, jsme prakticky bezchybnou hrou nepřipustili změnu skóre. Na druhé straně se v našich šancích čekalo na uklidňující druhý gól, který sice padl až těsně před přestávkou, ale stál za to. Odražený míč se za vápnem dostal k Petrovi a ten sice se štěstím, ale parádně z voleje napálil míč k tyči – 2:0. Dvoubrankové vedení sice ani zdaleka nevyjadřovalo počet šancí na obou stranách, ale bylo zcela zasloužené a příjemné.

     Do druhého poločasu nás o přestávce soupeř ve snaze o zvrat utkání popoháněl, ale jeho naděje zhasly velmi záhy. Nejprve jsme po faulu před vápnem velmi rychle rozehráli, ale Čert pálil jen do náručí brankáře. Vzápětí jsme však po faulu na Čerta měli další příležitost. Petr míč rychle rozehrál do vápna obloučkem přes pomalu stavěnou zeď na zcela volného Čerta, brankář ho ve výskoku vcelku nepochopitelně minul a Čert řešil jediné – hlavičkovat nebo nechat míč propadnout do branky bez teče a umožnit tak Petrovi dosažení hattricku. Rozhodl se pro panákový hattrick, ale míč skončil na levé tyči, od ní se odrazil zpět ke stále volnému Čertovi a ten ho uklidil do opuštěné branky – 3:0. Za tohoto stavu soupeř přistoupil k ještě agresivnější hře, kdy prakticky každý zákrok byl na hraně faulu či spíše za ní (jinak dobře pískající rozhodčí jim to určitý čas překvapivě toleroval). Šance mu to však díky naší dobré hře dozadu nepřineslo a když jsme i my trochu přitvrdili, bojovalo se o míč dlouho především uprostřed hřiště. V samém závěru jsme vzhledem k průběhu hry ještě zaslouženě potvrdili naše vítězství. Nejprve soupeř doplatil na další faul na Čerta před vlastním vápnem, když Honza ml. přistrčil míč na střed Láďovi a ten s mírnou tečí obránce krásně vymetl šibenici soupeřovi branky – 4:0. Pomyslné volání „Dejte jim bůra, Nova“b“áci dejte jim bůra!“ pak vyslyšel Honza ml., když po centru Čerta, který sice brankář pohotovým vyběhnutím (nebýt jeho, mohlo být naše vítězství ještě výraznější) dostal z dosahu osamoceného Petra, ale bohužel pro sebe právě jen k Honzovi ml., který levačkou zpoza vápna neomylně našel síť opuštěné branky – 5:0.

     Pětibrankové vítězství (zcela zasloužené, po velmi dobré hře) nad soupeřem ze spodních pater naší ligy, který v celku dostál jménu anarchistické skupiny, jejíž jméno nosí, neboť jeho hra neměla příliš řád a pořádek (je s podivem, jak dokázali obrat o body jinak suverénní Milenium), nám i nadále udrželo šanci bojovat o záchranu 6. ligy. Výkony v posledních zápasech jdou nahoru a nejsme určitě bez šance, i když hodně bude záležet na výsledcích ostatních týmů (škoda zbytečných ztrát v dobře rozehraných zápasech, nemluvě již o možné kontumaci proti Útlumu). Pokud se nám podaří se scházet tak, abychom mohli střídat alespoň jednoho nebo dva hráče a hrát tak, jako v současné době, tak je reálné ještě potřebné body získat a zachovat tak příslušnost v 6. lize i pro jarní sezónu.

 

     Komentář v grafické úpravě si můžete stáhnout ZDE.

 

 

 

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář