Jdi na obsah Jdi na menu
 


8. kolo J.06 (LFC Nova B - FC Litrpůl)

1. 6. 2006

LFC Nova B – FC Litrpůl  2:4 (0:1)

Sestava LFC Nova B: Mládek – Koudelka, Žák, Hartl, Braný, Capouch, Musil

Branky LFC Nova B: Capouch 2

 

            Soupeřem v 8. kole nám byl nechvalně známý FC Litrpůl. Nutno již na začátku podotknout, že tentokrát zůstal své pověsti trochu dlužen. Možná ale také díky tomu, že v zápase prohrával o gól prakticky jen cca 10 minut, jinak vedl či byl remízový stav. My jsme měli před zápasem značné problémy se sestavou, kromě dlouhodobě nepřítomného Čerta a bohužel i dlouhodobě zraněného Tondy chyběli Honza st. i ml. a další (a poslední) Honza F. Proto se k zápasu dostavil náš nejstarší hráč a jinak pravidelný účastník superveteránské soutěže Venca, a to přesto, že ve stejnou dobu hráli i superveteráni. A po delší době jsme v béčku uvítali Oldu, který měl plnit funkci Tondy, Honzy Frantla a možná i Honzy st., takže toho bylo na něho poněkud moc. I náš soupeř se dostavil v počtu nehojném – bylo jich akorát šest. V průběhu hry jsme zjistili, že Litrpůlu chytá jakýsi náhradní brankář, jehož zkušenosti s chytáním jsou minimální, což se také projevovalo některými zajímavými zákroky. Bohužel jsme tuto slabinu nedokázali patřičně využít.

 

            Již od začátku zápasu se náš soupeř tlačil poměrně razantně do útoku. Zvláště proslulý kapitán Karabec, jehož nepoznávali ani vlastní spoluhráči, kteří žasli nad tím, že byl schopen přiznat aut i faul, hrál velmi dobře a dostatečně tvrdě, tvořil hru a dokázal nebezpečně vystřelit. Přibližně v polovině poločasu přišla jeho  velká chvíle (bohužel nebyla poslední). Karabec se zmocnil míče napravo od naší branky, potáhl ho kolem 2 našich hráčů, kteří ho víceméně stínovali, hodil si balón podél vápna a prudce vystřelil – 0:1. Po obdrženém gólu jsme trochu přidali a vynutili si územní převahu – bohužel bez gólového efektu. Šancí nebylo mnoho a ty, které jsme si vytvořili, většinou končily vedle brány soupeře. Za zmínku stojí ještě jedna akce soupeře, kdy dosáhl branky přímo z autu, aniž by míč někdo tečoval – rozhodčí správně gól neuznal. Soupeři trochu řvali, ale brzy se uklidnili. Jak jsme pochopili ve 2.poločase je to jejich styl hry, kdy především kapitán Karabec neustále někoho napomíná, kritizuje (často i vlastní hráče), má připomínky k rozhodčímu, hlásí fauly na sebe, a tak se snaží soupeře vyvést z konceptu. Poměrně klidný 1.poločas dospěl do svého závěru, po kterém jsme mohli oprávněně doufat, že můžeme remizovat, ba i vyhrát.

 

            Touhu po vítězství jsme začali naplňovat hned od počátku 2. poločasu. Nákopy jsme se dostávali do blízkosti branky soupeře a snažili se prosadit vůči tvrdé obraně. George opět krvácel z kolena po zákroku copatého obránce Litrpůlu, ve kterém svoji roli sehráli i lokte (rozhodčím nepískáno). Ještě v první desetiminutovce přišla velká chvíle našeho střelce Petra. Perfektně kopnutý roh Petr báječně trefil hlavou a obloučkem překonal nejistého gólmana – 1:1. Za pár minut jsme vedli 2:1, když po našem výkopu od brány se míč podivně mlel a skákal ve vápně soupeře, brankář se ho snažil chytit, ale Petrova noha byla rychlejší a míč přeplachtil gólmana do sítě. Vypadalo to dobře, asi všichni naši hráči si mysleli, že alespoň remíza nám neunikne. Mýlili jsme se, Karabec zavelel ke zteči, nejprve téměř od poloviny hřiště napálil ze vzduchu balón kapsíkovskou bombou, Tomáš skočil a míč zaduněl o tyč. Litrpůl se tlačil čím dál více do útoku, my jsme bohužel přijali tuto taktiku a čekali na jeho chybu, která by nám umožnila se gólově více odpoutat. Po cca 10 minutách našeho vedení přišla další akce Karabce. Soupeř zahrával aut, ten letěl poměrně vysoko, nicméně Karabec se cca 5 metrů od brány zavěsil do vzduchu a ačkoliv byl hlídán Georgem, tvrdě udeřil hlavou balón. Tomáš střelu vystihl, ale díky její tvrdosti mu přešla přes ruce – 2:2. Zajímavý okamžik – Karabec běžel k rozhodčímu a řval, že druhý gól vstřelil Karabec, a že třetí dá také Karabec. Bohužel měl pravdu...

 

            Třetí gól, který jsme obdrželi, to byl zářez. Rozhodčí, do té doby nepříliš výrazný, ale také nijak škodící, si vybral svou slabou chvilku. Litrpůl zahrával aut, míč opět skončil v síti, ale bez dotyku soupeře ani nikoho z nás. Nejbližší soupeř byl cca 0,5 metru od balónu. Šel jsem v klidu pro míč a už jsem si ho stavěl na výkop, když vidím, že Litrpůl jásá, že dal branku. Podíval jsem se na rozhodčího a tento skutečně ukazoval do středu. Nejprve jsem nemohl ze sebe vytlačit ani slovo, byla to opravdu „pecka mezi oči“, naštěstí již začali protestovat ostatní. Rozhodčí se začal chovat jako neřízená střela, ptal se střídavě Litrpůlu, nás, pomezního rozhodčího, zda to byl gól. Byl úplně mimo, nakonec rozhodl „šalamounsky“ – penalta. Opět jsme se ozvali, za co ? Prý tam bylo držení soupeře ve vápně – samozřejmě, že tam nic takového penaltového nebylo. To by se kopalo v každém zápase 20 penalt. Rozhodčí tentokrát své rozhodnutí nezměnil, takže nastoupil Karabec a přibližně 7 minut před koncem přízemní střelou, která díky své tvrdosti se odrazila od mé nohy a skončila v síti, ustanovil skóre na 2:3. Vrhli jsme se do útoku, určité náznaky tam byly. Soupeř se však dostával do brejků, z kterých hrozil. A přibližně 2 minuty před koncem po rychlém protiútoku, který rozebral naši obranu, vstřelil copatý Litrpůlák čtvrtou branku z hranice našeho vápna.

 

            Zápas jsme prohráli, asi zaslouženě, soupeř hrál tvrději a měl krále tohoto zápasu v kapitánovi Karabcovi. Ten se s buldočí vytrvalostí rval o balóny, přetlačoval naše hráče a co hlavně, skóroval. V osobním zápase porazil jak našeho nejlepšího střelce Petra, tak i mě. Je však třeba také říci, že v zápase zanechal svoji jedovatou stopu rozhodčí, který umožnil Litrpůlu vstřelit zlomovou branku z penalty. Náš zastupující kapitán Jirka toto také zapsal do zápisu o utkání.

 

            Nemusí na nás po tomto utkání padat chmury. Hráli jsme bez několika stabilních hráčů. Byla vidět určitá nesehranost v zadních řadách, kde vůdcovskou roli plnil Olda (díky za to, že přišel) a toho soupeř dokonale využil. Je velmi pravděpodobné, že i po tomto kole zůstaneme na čele tabulky (Spalovna by musela porazit velmi výrazně Exact, což asi nenastane). Za námi se však pole velmi vyrovnalo a postoupit do 6. ligy může prakticky ještě 9 týmů. Jedno je však jisté, my už sestoupit nemůžeme, protože desátí jsou Sudden death, a i kdyby vše vyhráli a my vše prohráli, tak na vzájemné zápasy jsou za námi!

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář